Služební příjmy policistů a sociální smír

V době, kdy politickou a celospolečenskou diskusi v České republice ovládla reforma veřejných financí a problematika souvisejících rozpočtových škrtů (znamenající tvrdou ránu pro mzdové nároky mnoha profesních skupin ve veřejné sféře), se Poslanecká sněmovna 2. 7. 2003 odhodlala k zajímavému kroku. V závěrečném čtení schválila silnou většinou vládní návrh na vydání zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který mj. přinese výrazné zvýšení platů policistů. Pokud bude zákon v dané podobě schválen Senátem a podepsán prezidentem, může v sobě obsahovat rizikový potenciál - což dokládá i řada negativních reakcí z různých sfér české společnosti po hlasování ve Sněmovně.

Co zákon upravuje?

Samotný zákon o služebním poměru příslušníků se však netýká pouze příjmových mzdových záležitostí. Předpokládá například, že příslušníci bezpečnostních sborů by měli týdenní pracovní dobu 37,5 hodiny a měli by nárok na šestitýdenní dovolenou. Odchodné by mělo činit až osminásobek měsíčního služebního příjmu. Základním cílem zákona však bylo sjednotit právní úpravu, která byla doposud roztříštěna v řadě právních předpisů. Tento cíl je v zásadě možné respektovat, byť obecně se nemusí jednat o optimální řešení, zvláště když důsledkem bude vytvoření odlišných právních poměrů pro jednotlivé skupiny zaměstnanců (bude např. přijat i zákon o pracovních poměrech učitelů, lékařů, pracovníků muzeí apod.?).

Zákon upravuje právní poměry fyzických osob, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu ("příslušník"), jejich odměňování, řízení ve věcech služebního poměru a organizační věci služby ("služební vztahy"). Bezpečnostním sborem se pro účely zákona rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.

Zákon se v jednotlivých hlavách věnuje vzniku, změnám a skončení pracovního poměru, základním povinnostem příslušníka, kázeňským odměnám a kázeňským trestům, době služby, služební odpovědnosti a době služebního odpočinku, podmínkám výkonu služby, náhradě škody, služebnímu příjmu a náhradě za služební pohotovost, naturálním náležitostem a zvláštním požitkům, náhradám cestovních výdajů, výsluhovým nárokům, řízením ve věcech služebního poměru, informování příslušníků a projednávání záležitostí týkajících se výkonu služby a vztahů bezpečnostních sborů a odborové organizace, a konečně obsahuje společná, přechodná a závěrečná ustanovení.

Podle důvodové zprávy se očekává, že navržená právní úprava posílí sociální jistoty příslušníků bezpečnostních sborů. Očekává se od ní, že přinese stabilizaci příslušníků těchto sborů a v důsledku toho i snížení výdajů bezpečnostních sborů na poskytování základní výstroje a na odbornou přípravu nových příslušníků. V souvislosti s přijetím návrhu zákona se předpokládají i úspory spojené se snížením administrativní náročnosti rozhodování ve věcech služebního poměru, s racionalizací struktury jednotlivých bezpečnostních sborů apod. Přesto zákon klade výrazné nároky na státní rozpočet (v platnost však má vstoupit až 1. 1. 2005).

Rozpočtové nároky zákona

Podle důvodové zprávy je realizace návrhu zákona propočtena pro 72 700 příslušníků bezpečnostních sborů (policie, vězeňská služba, hasičský záchranný sbor, celní správa), kde výchozím hlediskem pro propočet mzdových prostředků na rok 2004 při účinnosti zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, je dvanáctiprocentní navýšení tarifů při přechodu na 16 platových tříd.

Průměrný služební příjem příslušníka bezpečnostního sboru v roce 2004 se předpokládá cca 24 760 Kč, kde měsíční pevné složky platu na propočtenou průměrnou platovou třídu činí 16 330 Kč (platový tarif 14 030 Kč a hodnostní příplatek 2 300 Kč, průměrná platová třída ve stávající dvanáctitřídní tarifní soustavě 7,41). Pokud dosáhne v roce 2004 průměrný služební příjem příslušníka bezpečnostního sboru 24 760 Kč, v případě nabytí účinnosti nového služebního zákona dnem 1. 1. 2005 se předpokládá jeho zvýšení na cca 31 767 Kč, tzn. meziroční nárůst o 28 %. Při zachování počtu příslušníků bezpečnostních sborů, právních předpisů upravujících odvody z jejich služebních příjmů, tj. odvodu na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, daně ze závislé činnosti a předpokladu dosažení průměrné nominální měsíční mzdy a průměrného měsíčního služebního příjmu v roce 2004 lze vyjádřit nárůst nákladů na státní rozpočet a odvody do něj následovně: Zvýšení platové úrovně v navrhovaném rozsahu bude znamenat zvýšení výdajů státního rozpočtu České republiky na platy včetně odvodů o cca 8,375 mld. Kč a cca 1 mld. Kč bude dopad na výsluhové nároky (odchodné, výsluhový příspěvek). Výše uvedená opatření budou znamenat z titulu zvýšení odvodu daně z příjmů fyzických osob, zvýšeného odvodu sociálního pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zvýšení příjmů státního rozpočtu České republiky o cca 2,935 mld. Kč. Čisté zatížení státního rozpočtu v oblasti mzdových prostředků tak bude podle důvodové zprávy znamenat meziroční nárůst ve výši 5,440 mld. Kč a celkové zatížení státního rozpočtu České republiky, tj. včetně započtení dopadu na výsluhové nároky, ročně celkem 6,440 mld. Kč. Kritici zákona však upozornili i na možnost nárůstu nákladů v souvislosti s vytvářením nových pracovních míst u bezpečnostních složek. V době psaní tohoto článku se ukazuje, že další nárůst nákladů lze očekávat v souvislosti s pravděpodobným odchodem řady příslušníků do civilu, pro něž budou vysoké odchodné a další doživotní vysoké finanční požitky (výsluhový příspěvek) mnohem výhodnější než další práce u bezpečnostních složek.

Služební příjmy

Výrazné zvýšení služebních příjmů s sebou nese i určité nároky na policisty, které v zásadě spočívají v podmínění služebního postavení (a tudíž i odpovídajícího příjmu) dosažením vzdělání a odslouženými léty. Konkrétní údaje jsou obsaženy v tabulce.

Služební příjem příslušníka podle návrhu zákona tvoří základní tarif, příplatek za službu, příplatek za vedení, příplatek za službu v zahraničí, služební příjem za službu přesčas, příplatek za službu v noci, příplatek za službu ve svátek, zvláštní příplatek, další služební příjem, osobní příplatek a odměna. Rozbor jednotlivých složek by byl velmi rozsáhlý, je však možné upozornit pouze na určité prvky.

Např. rozpětí příplatku za vedení činí pro ředitele bezpečnostního sboru 8 000 až 13 000 Kč; vedoucího příslušníka l. řídící úrovně 3 000 až 8 000 Kč; vedoucího příslušníka 2. řídící úrovně 1 500 až 6 000 Kč; vedoucího příslušníka 3. řídící úrovně 1 000 až 3 000 Kč; vedoucího příslušníka 4. řídící úrovně 500 až 1 500 Kč.

Pokud se týká příplatku za službu v zahraničí, potom příslušník, který je zařazen do zálohy činné a je vyslán k výkonu služby do zahraničí v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních policejních sborů, má nárok po dobu působení v zahraničí na příplatek ve výši 700 až 4 000 USD měsíčně, popřípadě v rovnocenné výši v euro.

Každý příslušník má nárok na náhradní volno za hodiny služby přesčas v rozsahu služby přesčas. Neposkytne-li mu bezpečnostní sbor náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas, má nárok na část základního tarifu, příplatku za službu, osobního příplatku a zvláštního příplatku a na příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového služebního příjmu, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, na příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, který připadá na 1 hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu přesčas konal. Za hodinu služby v noci má každý příslušník nárok na příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového služebního příjmu (to ale neplatí pro ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce).

Nárok na zvláštní příplatek obdrží příslušník, který koná službu ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách. Příslušník, který vykonává službu v prostředí s vysokou mírou ohrožení zdraví, jež vyžaduje použití izolačních dýchacích přístrojů, má nárok na zvláštní příplatek ve výši 500 Kč až 1 500 Kč měsíčně. Příslušník, který vykonává službu spojenou s ochranou bezpečnostních a zvlášť významných ekonomických zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví, popřípadě k jiným závažným rizikům, nebo službu s mimořádnou psychickou zátěží, má nárok na zvláštní příplatek ve výši 3 000 Kč až 6 000 Kč měsíčně v I. skupině a 1 000 Kč až 4 000 Kč ve II. skupině.

Nenárokovou složkou služebního příjmu se může stát osobní příplatek, kterým lze ocenit mimořádně kvalitní výkon služby až do výše 20 % základního tarifu příslušníka. Osobní příplatek lze příslušníkovi přiznat, zvýšit nebo odejmout na základě závěru jeho služebního hodnocení. Kromě toho lze příslušníkovi poskytnout odměnu, kterou je možno jednorázově ocenit splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu, splnění naléhavých služebních úkolů za nepřítomného příslušníka nebo dosavadní výkon služby při dovršení 50 let věku.

Gross - nejmocnější politik?

Jak již bylo upozorněno v úvodu, zákon o služebním poměru byl přijat v době připravovaných rozpočtových škrtů. Není součástí reformy veřejných financí, protože na jeho přípravě se pracovalo velmi dlouhou dobu. Z hlediska zvýšení nároků na státní rozpočet tedy přišel nevhod (samozřejmě pokud např. nebudeme pracovat s nesmyslným argumentem, že lépe odměňovaní, a tudíž i lépe placení policisté zamezí kriminalitě, a tím kupříkladu velkým daňovým únikům), avšak zpřehlednil mocenské pozice a zájmy v České republice. Zatímco schopnost školské sféry přijmout smysluplný školský zákon a přinést zvýšení platů pedagogických pracovníků se za ministrování Petry Buzkové ukazuje jako problematická, obdobné aktivity týkající se sféry vnitřní bezpečnosti jsou průchozí (v této souvislosti je třeba zmínit výrok Buzkové pro média, komentující přijetí zákona o služebním poměru: "Byl to vládní návrh zákona, který prostě prošel vládou, a tudíž tento návrh prošel ve sněmovně."). Příplatky za práci v problematických podmínkách ve zdravotnictví (např. u rentgenových či ozařovacích zařízení) jsou rovněž podstatně menší než obdobné policejní příplatky. Ale za příslušníky bezpečnostních složek se angažuje dlouhodobě nejoblíbenější český politik Stanislav Gross, který v tomto silovém resortu rovněž nachází oporu pro svůj mocenský vzestup.

Jeho politická moc se ukazuje jako velmi výrazná. Přes odpor ministra financí a snad i premiéra Špidly se mu podařilo přesvědčit k podpoře zákona nejenom většinu svých spolustraníků (Grossův muž - předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl - přitom podle Lidových novin pohrozil, že v případě nepřidání peněz policistům by měl problémy s podporou reformy), ale i velkou část opozice. V této souvislosti je třeba zmínit i kladné stanovisko k přijetí zákona od stínového ministra vnitra ODS Ivana Langera, který se k připravovanému zákonu často vyjadřoval (i v odborném a profesním tisku) a díky zapracování jeho pozměňovacích návrhů ovlivnil i konečnou podobu zákona. Fakticky se však ukázalo, že proti Grossovi se na tématech vnitřní bezpečnosti obtížně vymezuje. V případě Langerova nástupu do ministerské funkce po hypotetických předčasných volbách by se mu ostatně obtížně navazoval kontakt s podřízenými, kdyby se jim předtím pokusil zarazit příjmy a jistoty.

Role kritiků zákona se tak zhostili hlavně politici, kteří se snaží vymezit vůči Grossovi v rámci vnitrostranických bojů, a také ti, kteří hájí skupiny, k nimž stát není natolik štědrý. Tato kritika může nalézt odezvu u řady lidí, např. těch, kteří mají osobní negativní zkušenosti s prací policie (což může vést např. i ke zvýšení agresivity při jednání s policisty). V případě většího nesouhlasu s vládní politikou by pak velké policejní příjmy mohly být jednou z příčin výrazného narušení sociálního smíru v České republice; některá média navíc poukázala i na snahu zajistit si loajalitu policie pro případ protivládních vystoupení širší veřejnosti. Jedním z důsledků zákona by tak právem mohl být i pokles důvěry občanů ve vlastní stát a ve spravedlivé a efektivní rozdělování rozpočtových prostředků.

Centrum strategických studií se zabývá výzkumem, analýzou a šířením informací a odbornou debatou v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení konfliktů s ohledem na Českou republiku a její postavení v Evropě a ve světě. Každý měsíc zpracovává analýzu exkluzivně pro Revue Politika.