Rozruch okolo rozpočtového schodku
Rozruch okolo rozpočtového schodku
Hospodaření vlády v roce 2004 skončilo podle lednových zpráv schodkem o 21,5 mld korun nižším, než jak předpokládal původní návrh rozpočtu. Vláda ústy ministra financí Sobotky ihned zdůrazňovala, že na příznivější bilanci veřejných financí se odrazila prováděná reforma. Opozice naproti tomu označuje nižší rozpočtový schodek za trik, který s sebou nenesl potřebné zvyšování úspor a celkové ozdravění veřejných financí, které by se mohlo pozitivně projevit v dlouhodobém horizontu. Loňský rok současně přinesl přeřazení některých kategorií služeb do vyšší sazby DPH, což způsobilo vyšší výběr na daních. Je tedy optimismus vlády na místě? Nebo má opozice pravdu, když tvrdí, že se vláda snaží pouze pomocí vyšších výběrů daní a úspor, které nepřicházejí na pravém místě (zejména v oblasti sociálních dávek), jen zahladit fakt, že stále hospodaří na dluh?
Na otázky ankety na téma veřejných financí a (ne)oprávněného vládního optimismu odpovídají přední odborníci z oboru makroekonomie.
1. Česká média na počátku roku informovala o tom, že stát v roce 2004 hospodařil se schodkem nižším o 21,5 miliardy, než byl deficit schválený Poslaneckou sněmovnou. Do jaké míry to lze považovat za dobrou zprávu?
2. Nakolik je podle Vás platný argument ministra financí Bohuslava Sobotky, že rychlejšímu tempu snižování deficitu napomohla vládní reforma veřejných financí?
3. Jaké tendence ve vývoji deficitu státního rozpočtu očekáváte v letošním roce?
Helena Horská
Ing. Helena Horská, Ph.D. je makroekonomickým analytikem Raiffeisenbank a.s.
1. S loňským hospodařením státu můžeme být spokojeni jen částečně. Stát sice profinancoval o něco větší podíl výdajů, než původně plánoval, ale pořád mu to, co vybere na daních a poplatcích, nestačí na pokrytí jeho potřeb a závazků. Toto selhání lze omluvit v případech, kdy hospodářství skomírá a stát se snaží ekonomice a svým občanům pomoci pumpováním peněz do hospodářství. V době, kdy se ekonomice daří tak jako nyní ČR, by si stát měl dát „do pořádku" svoji kasu a pokud možno vytvářet přebytky jako rezervu na horší časy. Primární úlohou státu moderní doby není tvořit dodatečnou poptávku, jak kdysi doporučoval ekonom J. M. Keynes, ale budovat podnikatelsky přátelské prostředí, ve kterém se bude dařit nejen podnikům, ale i drobným živnostníkům a zaměstnancům.
2. Balíček rozpočtových opatření, který bývá odvážně nazýván reformou, zastavil prohlubování deficitů státních financí. Stalo se tak ovšem na vrub vyšších daňových příjmů a jen okrajově na úkor výdajů. O to, že státní kase v roce 2004 chybělo o 21,4 miliardy korun méně než plánovala, se ale nepostarala „fiskální reforma". Stát si v prvé řadě přilepšil mimořádnými příjmy z rezervních fondů, dividend atd. v celkovém objemu 12,8 miliard korun. O dalších pár miliard korun přilepšily státu na nepřímých daních podniky, které díky vysoké poptávce v zahraničí vyráběly na plné obrátky, a konec konců i domácnosti, které ke konci roku utrácely ve velkém. Stát na svých výdajích ušetřil „nad plán" pouze zhruba 5 miliard korun.
3. Pokud se bude ekonomice dařit stejně dobře jako loni, ne-li dokonce lépe, může opět letošní schodek státní kasy činit méně než schválených 83,6 miliard korun. Další snížení deficitu státního rozpočtu lze jistě uvítat, ale nelze se s ním spokojit. České veřejné finance jsou ve špatném stavu a jejich hluboká reforma je nevyhnutelná. Je potřeba se zamyslet nad reformou zdravotnictví, zahájit změny penzijního systému a v neposlední řadě zefektivnit systém sociálních dávek. Ve vládě sice hlasy volající po těchto změnách sílí, ale ne všichni na ně zatím slyší.
Marek Loužek
PhDr. Ing. Marek Loužek je analytikem Centra pro ekonomiku a politiku a poradcem prezidenta republiky
1. Na první pohled to lze hodnotit kladně. Nezapomínejme však, že nižší schodek je výsledkem vyšších výběru daní, a to zejména nepřímých. Nižší schodek jde tedy z kapes nás všech. Daleko lepší zprávou by bylo, že schodek byl nižší kvůli výdajovým úsporám. Tak tomu ovšem není. Při koncipování reformy veřejných financí se prosadila zásada, že výdajové úspory budou při snižování deficitu převažovat nad dopady daňových reforem. Zatím je to však přesně naopak.
2. Na snižování deficitu veřejných financí se podílí především konjunktura české ekonomiky. Částečně působí i efekt vládní reformy, ale jeho účinek v roce 2004 bych nepřeceňoval. Větší vliv bude mít v příštích letech, což ovšem neznamená, že by vládní „reforma" byla dostatečná. Plán vlády, podle něhož by deficit vládního sektoru neměl překračovat 3 % HDP teprve v roce 2008, je málo ambiciózní. Každý rok bude státní zadlužení narůstat, byť pomalejším tempem. Státní dluh hrozivě poroste: zvýší se z 38,6 % HDP na konci roku 2004 na 40 % HDP v roce 2007.
3. Státní rozpočet na rok 2005 je nejrozpínavější za posledních patnáct let. Je příliš plýtvavý a rozhazovačný. Kdyby vláda ušetřila na zbytečných programech typu novomanželských půjček, byla by bilance státu podstatně lepší. Nová vláda po červnu 2006 bude muset provést rázný řez, aby nebezpečné trendy ve veřejných financích zastavila. K tomu však (budou-li se volby do sněmovny konat v řádném termínu) dojde nejdříve v roce 2007.
Petr Mach
Ing. Petr Mach, Ph.D je výkonným ředitelem Centra pro ekonomiku a politiku a externím poradcem prezidenta republiky
1. Rozpočet na rok 2004 původně (po korekcích na základě zvýšení DPH) počítal s příjmy 754 miliard korun a výdaji 869 miliard korun, tedy se schodkem 115 miliard. Ve skutečnosti nám stát vytáhl loni z kapes celých 769 miliard a výdaje dosáhly 863 miliard. Schodek tedy dosáhl „jen" 94 miliard. Byl tudíž nižší o 21 miliard, než vláda původně předpokládala, z toho o 5 miliard díky úsporám ve výdajích a o 15 miliard kvůli vyšším daním. Snižování schodku je nezbytné, ale činit tak téměř výhradně zvyšováním daní je nemorální a škodlivé. Navíc se to může nakonec ukázat jako kontraproduktivní, protože je docela jasně prokázáno, že vysoké daně mají negativní vliv na hospodářský růst. Nižší hospodářský růst potom může schodek dále prohlubovat.
2. Ke snížení schodku vládní „reforma" výrazně přispěla v negativním smyslu slova, protože jen na zvýšené DPH od nás stát loni vybral nejen o 20 miliard korun více než v roce 2003, ale i o 10 miliard více, než byl původně předpokládaný výnos pro rok 2004. ČR potřebuje spíše skutečnou reformu (rovnou daň), která snižuje výdaje, omezuje úniky a urychluje hospodářský růst, než reformu, která jen vytahuje více peněz z našich kapes.
3. V roce 2005 vláda plánuje vybrat jen na DPH dokonce 220 miliard korun, což je o neuvěřitelnou třetinu více než v roce 2003, před zvýšením DPH, kdy příjmy z této daně dosáhly 165 miliard korun. Ukázalo se, že radikální přesun mnoha položek (služby, restaurace atd.) do vyšší, 19 % sazby zatížil občany mnohem více, než vláda původně slibovala.
Miroslav Tuček
Prof. Ing. Miroslav Tuček působí mimo jiné jako profesor v oboru bankovnictví a pojišťovnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze
1. O deficitu státního rozpočtu se u nás, ale i v některých dalších zemích Evropské unie hodně hovoří, protože to je jednoduchý údaj. Snižování deficitu státního rozpočtu však má národohospodářský význam jen tehdy, když se snižuje deficit celých veřejných financí, do nichž se zahrnují vedle státního rozpočtu i rozpočty krajů, obcí a všech státních finančních institucí, jako jsou např. různé samostatně hospodařící fondy (zejména Fond bydlení, Fond národního majetku či Pozemkový fond), Všeobecná zdravotní pojišťovna a další. O tom však předběžná zpráva ministerstva financí nic neříká, protože celkový deficit veřejných financí za loňský rok bude znám až na podzim. Deficity veřejných financí vytlačují soukromé investice a zhoršují finanční situaci věřitelů státních institucí. Mají snad oprávnění jen v případech, kdy slouží k financování efektivních investic do infrastruktury, které budou sloužit příštím generacím, na něž dopadne i tíha splátek dnes vytvořeného veřejného dluhu. Snižovat však schodek veřejných financí tím, že nemocnice neplatí svým dodavatelům, že nemocenská pojišťovna neplatí včas lékařům a lékárnám, je nemorálním klamáním veřejnosti.
2. Není mi známo o tom, že by nějaká reforma veřejných financí probíhala, jen se o ní hodně mluví. Zvýšily se pouze některé nepřímé daně a poplatky. Proč se zvyšovaly či zaváděly nové poplatky, to se ale nikdo ani nenamáhal vysvětlit.
3. Letos opět nelze předvídat deficit státního rozpočtu, protože stejně jako v minulých letech je hospodaření české vlády těžko předvídatelné. Souvisí to s tím, že státní rozpočet je sice formálně schvalován Poslaneckou sněmovnou, ale v zákoně o státním rozpočtu je schvalován pouze úhrn příjmů a výdajů. Schválené příjmy by měly být minimální, výdaje maximální částkou. V průběhu roku však vláda či správci jednotlivých rozpočtových kapitol mohou dělat jakékoli přesuny položek příjmů i výdajů, jak se jim to zrovna hodí. Mohou schválené výdaje neprovádět a vydávat prostředky, které ve státním rozpočtu vůbec nebyly obsaženy. Rozpočtový řád byl ve své filosofii převzat ze starého režimu a divím se, že Poslanecká sněmovna se nikdy nerozhodla převzít rozpočtový řád obvyklý v anglosaských zemích.