Reformy ve stínu revolty

V následujícím textu bychom se rádi vyjádřili - jako vysokoškolští učitelé - k událostem, které dlouhou dobu plnily přední stránky novin, zvláště na přelomu února a března, a zřejmě je i dále budou plnit. Už to samo o sobě je zajímavé. Před několika lety bylo obtížné získat nějakého odborníka, aby poskytl o školství rozhovor či napsal například časopisecký článek. Dnešní situace je zcela jiná: téměř každý je najednou kritikem na slovo vzatým, který vlastně vždycky věděl, co je v nepořádku a jak se mají problémy řešit. Náš názor je tak samozřejmě jen jedním z mnoha na toto téma, bez nároku na úplnost: je ale současně výrazem našeho přesvědčení, že v celé řadě skutečností a událostí, které se kolem kauzy věcného návrhu školských zákonů objevují, se projevují jisté obecnější tendence, kterých si všímá málokdo - o to více je jim zapotřebí věnovat pozornost.
Náš text nemá být obhajobou politického rozhodnutí jednoho ministra školství, který, koneckonců, právě podal demisi. Právě proto pro nás nyní není důležité, kdo byl, je či bude ministrem školství. Celá situace je totiž závažnější proto, že se nejedná o událost, která by se odehrávala výhradně na politickém kolbišti. Aktivita studentů v posledních týdnech vyvedla celou komplikovanou záležitost „na ulici", čímž ji zásadně zjednodušila. V českém prostředí jsou studenti, v mnohém oprávněně, považováni za skupinu, která se aktivizuje v době opravdových krizí, a jejichž názor má proto velkou váhu. Není proto divu, že jejich odpor proti reformám, ministrovi Josefu Dobešovi a programu středo-pravicové vlády zasáhl a polarizoval celou společnost. To nelze brát na lehkou váhu. (...)