RaJ zdraví 1. máj
RaJ zdraví 1. máj
Po třech měsících vládní krize máme opět vládu. Je ovšem otázkou, zda tento kabinet, který to zřejmě nakonec dotáhne do termínu řádných voleb, je tím pravým, který vyvede republiku z vleklé politické krize.
Dnešní problémy byly zakódovány již při vzniku kabinetu. Je symbolické, že nad hlavami nového kabinetu prosvištěly při oslavách šedesátého výročí vítězství nad nacistickým Německem gripeny. Právě pronájem těchto drahých a zbytečných strojů se stal oním krvavým poutem, které k sobě současnou koalici poutá. Z hlediska věcného by se dala těžko najít jiná vazba, které by ospravedlnila existenci tohoto kočkopsa. Každému pozorovateli je více než jasná sestupná tendence v nárocích na premiéra, který bude tento hybrid stmelovat. Ať již byl Vladimír Špidla jakýkoli, jedno mu nebylo možno upřít - byl to politik s vizí. Tu absolutně postrádal jeho nástupce. Co zase nechybělo Grossovi, byla znalost mechanismů moci a schopnost je bezezbytku a bez skrupulí využít.
Jak ale charakterizovat Jiřího Paroubka? Těžko. Snad kromě toho, že je skutečně až příliš přizpůsobivý. Bez znalosti konkrétního svazku nám nezbývá než se smířit s jeho tvrzením, že řekl dáblovi ne. Ovšem funkce ekonomického náměstka Restaurací a jídelen byla funkcí v nomenklatuře schvalované orgány KSČ. Byl-li Miroslavem Kalouskem veden boj za očistu koalice i kvůli nejasnostem s financováním premiérova bytu, je třeba říct, že i Paroubek měl problémy ohledně státní dotace na byt, který užíval. Dlouhá léta si však s sebou dokázal nést legendu o nejpravicovějším sociálním demokratovi. „Přítel Paroubek není přítel," řekl o něm kdysi Miloš Zeman. Zato Vladimír Špidla si v Poslanecké sněmovně při jeho ministerském jmenování do Grossovy vlády pouze štítivě přejel dlaní po dlani.
Jmenování nového premiéra ukázalo jednoznačně personální bídu, v níž se ČSSD ocitla. V Paroubkově osobě však bude mít Gross figurku, kterou bude nadále tahat po vládní šachovnici. Stejně tak jako si po odchodu z ministerstva vnitra pojistil tento post Františkem Bublanem. „Nové" tváře ve vládě budou zosobňovat Radko Martínek na dosavadním Paroubkově postu, který smutně proslul podporou zpackané reformy veřejné správy, a Pavel Zářecký jako šéf legislativní rady vlády, který čelil kritice za nicnedělání již v době, kdy tento post zastával Jan Kalvoda.
Z Paroubkova jmenování lze snadno usoudit i na to, co se stane pro třetí kabinet od léta 2002 prioritou. Zapomeňme na zásadní reformy, které Česká republika potřebuje. Očekávat se spíše dají jenom nejrůznější sliby a vzdušné zámky typu novomanželských půjček či půjček na bydlení, které by socialistům pomohly dohnat volební preference. S blížícími se volbami ale latentní krize mezi KDU-ČSL a ČSSD bude spíše sílit než ochabovat, a tak nás možná čeká ještě nejedno překvapení.