Prezidentské volby na Tchaj-wanu

V Čínské republice (dále Tchaj-wan) se 20. března 2004 uskutečnily třetí přímé a svobodné volby prezidenta a viceprezidenta republiky. Ostrovní stát se po dlouhém období autoritářské vlády Kuomintagu (KMT) vydal v 80. letech na cestu liberalizace. Ukončení čtyřicet let trvajícího výjimečného stavu v roce 1987 i „období mobilizace k potlačení komunistického povstání" o čtyři roky později vedly k prvním plně svobodným volbám do dvou legislativních orgánů: Národního shromáždění (1991) a Legislativního dvora (1992). Demokratizace přinesla změny ústavy platné od roku 1947, mj. přímou volbu prezidenta a viceprezidenta. První všelidové volby hlavy státu v roce 1996, v nichž zvítězila kuomintangská dvojice Li Teng-chuej - Lien Čan, se pokusila ovlivnit Čínská lidová republika (ČLR) nechvalně proslulým vojenským „cvičením". Ve druhých volbách z března 2000, při nichž komunistická Čína použila pouze slovních hrozeb, se poprvé v tchajwanské historii podařilo zvítězit tandemu Čchen Šuej-pien - Lu Siu-lien z opoziční Demokratické pokrokové strany (DPS). Letos, kdy se ČLR omezila na kritiku souběžně pořádaného referenda, se o zdramatizování voleb zasloužily dvě domácí události: bezprecedentní pokus o atentát na dvojici kandidátů a historicky první zpochybnění volebních výsledků doprovázené masovými demonstracemi. Situace připomínala atmosféru v Korejské republice, kde se o týden dříve tamní Národní shromáždění usneslo na impeachmentu prezidenta No Mu-hjona.

Postavení prezidenta a volební systém

Tchajwanský politický systém, jehož logiku je možno v zásadě označit za poloprezidentskou, dnes sestává z Úřadu prezidenta, ad hoc voleného Národního shromáždění (NS) a pěti dvorů: legislativního, exekutivního, soudního, zkušebního a kontrolního. Přestože podle ústavy stojí v čele exekutivy předseda Exekutivního dvora, hraje v systému výraznou roli prezident. Změny ústavních dodatků z roku 2000 ukončily činnost třetího NS a přesunutím většiny pravomocí na Legislativní dvůr vytvořily jednokomorovou zákonodárnou moc. Třísetčlenné NS je voleno pouze za účelem definitivního rozhodnutí v případech, kdy Legislativní dvůr přijme návrh na změnu ústavy, území státu nebo proti prezidentovi (viceprezidentovi) zahájí proceduru impeachmentu. K nejdůležitějším pravomocím prezidenta patří jmenování předsedy (premiéra) a na jeho návrh i dalších členů Exekutivního dvora. Výkonná moc, vyjma prezidenta, je odpovědná Legislativnímu dvoru, jenž může nadpoloviční většinou premiérovi vyslovit nedůvěru. Pak má prezident právo legislativu do deseti dnů rozpustit. Podle zákona o referendu, přijatého loni v listopadu, může prezident vypsat referendum týkající se otázek národní bezpečnosti. Zajímavostí je, že se na Tchaj-wanu setkáme s pozůstatky identitní demokracie v podobě imperativního mandátu v tom smyslu, že voličům je ponecháno právo odvolat zvolené zástupce. Více než dvě třetiny poslanců mohou iniciovat lidové hlasování o odvolání prezidenta, které musí potvrdit většina hlasů při účasti nadpoloviční většiny oprávněných voličů. Vůči prezidentovi nebyla tato procedura nikdy využita a pokus o odvolání několika poslanců neprošel z důvodu nízké volební účasti.

V polovině 90. let byla nejen zavedena přímá volba prezidenta a viceprezidenta jednokolovým systémem relativní většiny, ale bylo také zkráceno funkční období na čtyři roky, přičemž jedna osoba smí úřad zastávat maximálně dvakrát za sebou. Kandidáti do obou funkcí předkládají společnou kandidátní listinu, kterou může podpořit buď politická strana, která v posledních volbách na úrovni provincie nebo vyšší získala minimálně 5 % hlasů, nebo arch s podpisy minimálně 1,5 % oprávněných voličů. Vítězí kandidátka, která získá prostou většinu hlasů. Ústřední volební komise musí v předvolební kampani zajistit minimálně 30 minut pro prezentaci každého kandidáta v celostátní televizi, případně prostor pro televizní debaty. Deset dní před volbami je zakázáno publikovat jakékoli předvolební průzkumy. V případě úmrtí některého z kandidátů na prezidenta v období mezi registrací a volebním dnem, jímž bývá sobota, se volební proces zastaví a vypíší se nové volby.

Předehra a kandidáti

V letošním souboji o jedenáctý prezidentský mandát se utkali „zelení" (DPS) s „modrými" (KMT). Podle průzkumů „zelené" tradičně podporují voliči s nižším vzděláním, z jihu a ve věkových skupinách 20-30 a 50-60 let. Typickými stoupenci „modrých" jsou voliči středního věku, původem z kontinentu a uživatelé internetu. Pod „zeleným" praporem DPS, první opoziční strany vytvořené ještě za výjimečného stavu v roce 1986, nastoupil tandem dosavadního prezidenta Čchena a viceprezidentky Lu. Čchen se pro svou partnerku znovu rozhodl navzdory protestům z vlastní strany a průzkumům, které mu dávaly větší šance při kandidatuře jiného člena DPS. „Modrou" kandidátku vytvořili neúspěšní kandidáti na post prezidenta z voleb v roce 2000, kdy Čchen a Lu získali 39,3 % hlasů. Sung Čchu-jü, bývalý guvernér provincie Tchaj-wan za KMT, tehdy kandidoval jako nezávislý a skončil na druhém místě (36,8 %). Až za ním se umístila kandidátka KMT v čele s Lien Čanem (23,1 %).

K hlavním politickým tématům na Tchaj-wanu tradičně patří vztah ke kontinentální Číně, jenž ovlivňuje i to, že ekonomické otázky doposud nepatří k nejzásadnějším faktorům při rozhodování voličů. Charismatický právník Čchen se narodil roku 1951 na Tchaj-wanu a proslul jako obhájce demonstrantů v dobách minulého režimu. Čchen je chápán jako stoupenec vyhlášení nezávislosti, přestože ujišťuje, že k takovému kroku by přistoupil pouze v případě invaze z kontinentu. Z hlediska ČLR se zdá být pro jednání přijatelnější Lien a jeho strana, která v zásadě podporuje status quo. Diplomat a stranický kádr Lien, který se roku 1936 narodil v kontinentálním Si-anu, působí zkostnatělým dojmem dlouholetého byrokrata, ale zároveň i zkušeného a předvídatelného politika. Jeho popularitu navíc snížil neúspěch KMT při posledních parlamentních volbách v roce 2001, kdy strana pod jeho vedením skončila s 28,6 % až druhá za DPS (33,4 %). Třetí se umístila Strana pro lid (18,6 %), kterou záhy po své porážce v prezidentských volbách 2000, ke které přispěly i spekulace o jeho podílu na korupčních skandálech, zformoval charismatický Sung.

Letošní kampaň se na otázku mezinárodního postavení nesoustředila tak silně jako dříve. K tomu přispěl nebývale zdrženlivý postoj ČLR i snaha obou táborů získat v této otázce nerozhodnuté, středové spektrum voličů. Dalšími tématy se tak staly především politická reforma a osobní útoky. Prezident Čchen se celé minulé funkční období musel potýkat s „rozdělenou většinou". Přestože jeho DPS ve volbách roku 2001 zvítězila, nedařilo se jí zajistit většinu. DPS proto navrhla politickou reformu, která by měla přinést stabilitu vlády, zodpovědnost v procesu politického rozhodování a završit proces demokratizace, což má být korunováno přijetím nové ústavy do roku 2008. V roce 2002 přišel návrh na změnu parlamentních voleb, snížení současného počtu 225 poslanců a prodloužení jejich mandátu ze tří let na čtyři roky.

Průzkumy veřejného mínění do loňského léta ukazovaly výrazný náskok modrých, který se postupně snižoval až k hranici statistické chyby. Podle posledních předvolebních průzkumů navíc agentury uváděly počet nerozhodnutých mezi 20-25 %. Pozici „zelených" posílila podzimní masová shromáždění pořádaná s podporou exprezidenta za KMT Li Teng-chueje. Účastníci volali po změně názvu státu na Tchajwanská republika. Další posílení zaznamenali „zelení" v zimě 2003 díky prosazení zákona o referendu. Prezident jej záhy využil a na volební den vypsal i referendum. První otázka se tázala, zdali má být posílena obrana státu, druhá, zdali má vláda jednat s ČLR. V únoru proběhly dvě televizní debaty prezidentských kandidátů, na třetí ani na viceprezidentské se strany nedohodly. Na mítincích „zelení" svému rivalovi Lienovi vyčítali obrovské bohatství a tradičně spekulovali o metodách, kterými majetek nabyl jak Sung, tak KMT. Lien naopak hovořil o podezřele rychlém nárůstu jmění Čchena během výkonu prezidentského mandátu. „Modří" se na shromážděních snažili ukázat svou lásku k Tchaj-wanu a na protivníka útočili hesly typu „Změňme prezidenta, zachraňme Tchaj-wan!".

Atentát a volby

Den před volbami, 19. března, celý ostrov ochromily zprávy o atentátu na prezidenta Čchena a viceprezidentku Lu během kampaně v Tchaj-nanu. Poté, co se ukázalo, že zranění nejsou vážná, bylo obecné zděšení vystřídáno smrští spekulací. Proč neměl prezident neprůstřelnou vestu, proč nebyli zranění odvezeni do předem určené nemocnice, kdo za útokem stojí? Oba tábory zastavily předvolební kampaň. Prezidentské volby společně s referendem se ale ve všech 13 749 hlasovacích místnostech uskutečnily podle plánu. Stejně jako v předchozích letech byla volební účast vysoká a dosáhla 80,3 %. Celkem bylo vydáno 13 252 490 hlasovacích lístků, z nichž 771 nebylo odevzdáno. Počet neplatných hlasů se ve srovnání s minulými volbami vyšplhal na trojnásobek, k čemuž přispěla i masivní kampaň vyzývající k vyjádření nesouhlasu odevzdáním nevyplněných hlasovacích lístků. Neplatných bylo 337 297 hlasů (2,55 %). Hlasy se sčítají ručně za přítomnosti kontrolorů, které delegují i kandidující tábory. Žádné výrazné nesrovnalosti nebyly hlášeny a Ústřední volební komise ohlásila oficiální výsledky. Navzdory protestům poražených kandidátů výsledky potvrdila a 30. 3. vítězům předala osvědčení o jejich právoplatném zvolení. Vítězem voleb se stala kandidátka č. 1 (Čchen - Lu) se ziskem 6 471 970 (50,11 %) hlasů. Těsným rozdílem 29 518 (0,22 %) hlasů porazila kandidátku č. 2 (Lien - Sung) se 6 442 452 (49,89 %) hlasy. Referenda se nezúčastnila zákonem požadovaná nadpoloviční většina oprávněných voličů a bylo prohlášeno za neplatné. Prezident Čchen sice porážku na poli referenda uznal, ale připomněl, že jde o dobrý precedent pro budoucí diskusi o podobě nové ústavy. Lien a Sung výsledky ještě před oficiálním vyhlášením zpochybnili a vyzvali k přepočítání hlasů. Jako důvod označili těsný rozdíl, nesrovnalosti v některých volebních obvodech a pochybné okolnosti atentátu, který podle jejich názoru nejen ovlivnil veřejné mínění, ale navíc zabránil příslušníkům ozbrojených sil uvedených do stavu pohotovosti zúčastnit se voleb. Prezident Čchen nakonec s přepočítáním vyslovil souhlas, ale o dalším musí rozhodnout soudní orgány.