Parlamentní volby v Řecku

Řecké parlamentní volby se letos uskutečnily 7. března. Jejich výsledek přinesl po 11 letech změnu vlády a posun Řecka doprava. Konzervativní strana Nová demokracie předsedy Kostase Karamanlise v nich totiž porazila socialisty z Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) v čele s Jorgosem Papandreem.

Řecké volby byly vypsány jako předčasné, protože řecký premiér Kostas Simitis 7. ledna oznámil, že odejde z čela své strany (PASOK). Zároveň Simitis rozhodl, že se parlamentní volby, které se měly konat 25. dubna nebo 2. května, uskuteční 7. března.

PASOK proto musel těsně před volbami změnit osobu svého předáka. Simitis, známý také pod přezdívkou „Číňan", vedl stranu, která v zemi vládla od roku 1993, po dvě stranická volební období a dvakrát s ní vyhrál parlamentní volby (v letech 1996 a 2000). Premiérem byl od roku 1996, kdy nahradil zemřelého Andrease Papandrea.

O funkci vůdce PASOK se ihned začal ucházet ministr zahraničí Jorgos Papandreu. Simitis při lednovém oznámení o odchodu vyjádřil naději, že stranický sjezd vybere právě Papandrea. To se skutečně 8. února naplnilo, přičemž Papandreu byl jediným kandidátem na post lídra. V bezprecedentním hlasování získal přes milion hlasů svých stranických kolegů. Toto číslo zároveň představuje zhruba 10 procent řecké populace. Jorgos Papandreu tak získal široký mandát, který mu měl umožnit provést reformu strany.

Nástup Papandrea vycházel z úvahy, že jednapadesátiletý populární Papandreu by ještě mohl zvrátit nepříznivé mínění o socialistech, které veřejnost kritizovala kvůli vysokým cenám a špatným službám. Podle výsledků anket PASOK už dva roky ztrácel na konzervativní opozici.

V kampani se obě velké strany soustředily na problémy školství, zdravotnictví, nezaměstnanosti a boje s korupcí. PASOK se s novým vůdcem pokoušel v některých oblastech (např. školství) hledat méně levicové recepty než v minulosti. Všechny ostatní kandidující strany vsadily na kritiku obou „velkých stran".

Jednou z pikantností těchto voleb bylo, že se v nich v přímém souboji utkali zástupci dvou nejznámějších politických dynastií. Karamanlis je synovcem bývalého premiéra a prezidenta Konstantinose Karamanlise. Strýc dnešního vůdce konzervativců byl premiérem v letech 1955 až 1963 a znovu po skončení vojenské vlády v letech 1974 až 1980. V roce 1980 se stal prezidentem a po pětileté přestávce se do úřadu vrátil v roce 1990.

Jorgos Papandreu je zase pokračovatelem rodu, který už dvakrát obsadil premiérské křeslo a zakládal PASOK. Jeho dědeček byl premiérem v letech 1944 až 1945 a znovu v letech 1963 až 1965. Otec současného lídra socialistů Andreas Papandreu dominoval řecké politice jako šéf strany PASOK od roku 1981 až do své smrti v roce 1996. Většinu tohoto času byl také premiérem. Kolorit řecké politiky navíc podtrhuje skutečnost, že svou druhou ženu, kterou se stala letuška Dimitra, dovedl do vrcholné politiky.

Již první projekce, zveřejněné řeckými televizními stanicemi večer ve volební den na základě odhadů při odchodu z volebních místností, ukázaly, že vítězí Nová demokracie. Podle prvních odhadů získali konzervativci 44,5 až 47 procent hlasů, zatímco PASOK jen 38,5 až 41 procent.

Po oznámení prvních prognóz se v centru Athén shromáždily tisíce stoupenců Nové demokracie, kteří už začali oslavovat mocenskou změnu v zemi. Krátce poté Papandreu uznal volební porážku socialistů. Vedení PASOK bylo očividně zklamáno rozsahem porážky, a i proto se očekává radikální reforma strany.

Vůdce konzervativců Karamanlis v televizním vystoupení promluvil velmi smířlivě a řekl, že ve funkci chce zejména sloužit. Slíbil navíc, že letošní olympijské hry v Athénách proběhnou dobře a bezpečně. Dokonce ještě před televizním projevem se setkal s předsedkyní organizačního výboru her Giannou Angelopoulos.

Vítěz voleb - sedmačtyřicetiletý Kostas Karamanlis - se stal nejmladším řeckým premiérem od roku 1945. Na řecké poměry mladí politici obsadili i další klíčové posty ve vládě. Nová vláda, která má být podle Karamanlise pružná a má mít tvrdé jádro mladých kádrů, bude bezprostředně řešit otázku rozděleného Kypru a pokračovat v přípravě země na srpnové letní olympijské hry. V obou případech není politika Nové demokracie nijak zvlášť odlišná od té, kterou praktikoval PASOK.

Karamanlis chce styl vlády více přiblížit „severoevropským" standardům. Jeho prioritami by mělo být vzdělání pro novou generaci, více pracovních míst díky deregulaci ekonomiky a reforma zemědělství. Jím navrhovaný ministr financí George Alogoskoufis prohlásil, že Nová demokracie dostala jasný mandát pro ekonomické reformy, které by měly Řecko učinit více konkurenceschopné. Za tím účelem chce snížit daně, podporovat investice a provádět deregulaci trhu.

Na vítězství konzervativců příznivě reagovaly i trhy s akciemi. Ekonomičtí analytici zdůrazňovali, že vítězná strana bude mít silnou parlamentní základnu, což jí skýtá oporu pro pokračování v ekonomických reformách.

Z menších stran uspěli ve volbách jen ortodoxní komunisté z Komunistické strany Řecka (KKE), které vede Aleka Papariga. Strana s vlivem v odborovém hnutí a mezi zemědělci volá po revoluční změně řecké společnosti. V parlamentu zasedne i druhá malá levicová strana Koalice levice, hnutí a ekologů (Synaspismos nebo jen SYN). Ta vznikla z koalice eurokomunistů a zelených. Lídr uskupení Nikos Constantopoulos ve volbách profitoval hlavně z posunu PASOK vpravo ke středu. Neuspělo v letech 1996 až 2000 parlamentní Demokratické socialistické hnutí (DIKKI), které vzniklo odštěpením části levice PASOK.

Napravo od Nové demokracie se o hlasy neúspěšně ucházelo Lidové ortodoxní hnutí (LAOS), které založil Yorgos Karatzaferis, který byl v roce 2000 jako poslanec z Nové demokracie vyloučen za pravicový radikalismus.

Nová demokracie měla moc na dosah již při minulých parlamentních volbách v dubnu 2000. Tehdy jí k tomu, aby socialistu Kostase Simitise vystrnadila z úřadu premiéra, chybělo skutečně jen několik málo hlasů. Po jejich sečtení ji od vítězných socialistů dělilo jen 1,1 %. Řecký volební systém je sice řízen pravidly poměrného zastoupení, ale kromě tříprocentní omezující klausule pro vstup do parlamentu je doplněn také prémiovým systémem, který nejsilnější straně dává mandáty navíc. To v roce 2000 přineslo PASOK s 43,8 % hlasů 158 parlamentních křesel, kdežto Nové demokracii s 42,7 % jen 125.

I v letošních volbách volební systém pomohl vítězi k absolutní většině mandátů. Nová demokracie Kostase Karamanlise v řeckém jednokomorovém parlamentu obsadila s 45,38 % hlasů 165 křesel, socialisté Jorgose Papandrea získali 117 křesel s 40,56 % hlasů. Na třetím místě je Komunistická strana Řecka (KKE) s 5,88 % hlasů a 12 parlamentními křesly. Koalice levice, hnutí a ekologů (Synaspismos, SYN) získala 3,25 % hlasů a 6 poslanců. Z neúspěšných stran mělo k tříprocentní hranici, která je nutná pro vstup do parlamentu, nejblíže Lidové ortodoxní sdružení (LAOS) s 2,19 % hlasů a levicové DIKKI s 1,79 % hlasů.