Marie Noël mezi dvěma světy

Leží před námi celé dílo Marie Noël. Svazek Intimních zápisků psaných v próze a vedle něj Básnické dílo. Básně a zápisky mají stejnou váhu. Bezděčně se nám vybavují staré venkovské hodiny, jež v minulosti trpělivě vyřezávali ze dřeva lidoví řezbáři a na nichž se střídaly dvě postavy: Jan, jenž pláče, a Jan, který se směje. Ale úplně přesné to není, neboť radosti i trápení obsahují oba svazky. Marie Noël ve své poezii očarovává, zaklíná dokonce i svá soužení, zatímco ve své próze všechno zpochybňuje, dokonce i svou radost. V Básnickém díle je to život, jenž zpívá, v Intimních zápiscích je to život, který myslí. Je však nutné ještě dodat, že mezi Marií zpívající a Marií přemýšlející lze velice snadno odhalit hluboký jednotící prvek – tím je Marie, jež se modlí. (…)