Kubiceho zpráva po měsíci

Do předvolebního boje zasáhla jako bomba tajná zpráva plukovníka Jana Kubiceho o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy, kterou zveřejnil na zasedání Výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny. Dnes je ještě brzy na ověření konkrétních informací a zjištění pravdy. Na druhé straně ale zpráva pouze potvrzuje to, o čem ví každý jen trochu bystřejší pozorovatel politické scény: některým vrcholným politikům sociální demokracie se za osm let vládnutí podařilo propojit stát s organizovaným zločinem.

Jako červená nit se první částí Kubiceho zprávy táhne povídání o Solncevské mafii. Tato zločinecká organizace patří bezesporu k nejbrutálnějším mafiím na světě. Bývalí pasáci či drogoví překupníčci operující na moskevském předměstí Solncevo to dotáhli tak daleko, že převálcovali významné západoevropské mafie s mezinárodní působností. Česká republika se s ní měla možnost seznámit poprvé při zásahu v hostinci U Holubů v Praze 5. Tehdy se zde měla odehrát vražda kmotra konkurenční mafie Mogileviče, které zabránili právě policisté z Kubiceho odboru. Kubice sám byl však po jistou dobu vyšetřován za „nepřiměřený zásah" a velitel zásahu Zdeněk Macháček byl dokonce později na základě vykonstruovaného nařčení obviněn z vydírání a několik měsíců protiprávně pobyl ve vazbě, jak nakonec uznal i nezávislý soud. Faktem je, že boj proti ruskojazyčným mafiím tím dostal značnou trhlinu. Proč asi?

O možném propojení a důvodech zásahu proti policistům vyšetřujícím ruské mafiány si lze učinit představu z některých personálií. Spojujícím jménem mezi ruskými mafiány a lidmi okolo ČSSD je osoba jistého Jurije Heřmánka, který podle zprávy provádí pro mafiány praní špinavých peněz. Heřmánek se často stýkal s olomouckým lobbistou Františkem Vybíralem. Tento muž působil jako poradce ministra dopravy Jaromíra Schlinga a byl předsedou výběrové komise, která schválila pro stát nevýhodnou (a později odvolanou) zakázku na výstavbu dálnice D 47. Podle policejní zprávy se Heřmánek také angažoval ve věci získání zakázky na deblokaci kazašského dluhu. Spolu s Vybíralem se pak měli podílet na pádu bývalého náměstka ministra financí Ladislava Zelinky. Poté, co nechtěl akceptovat některé jejich návrhy, poskytli médiím informace o zákulisí vypořádání peruánského dluhu, jež měl na starost.

Již od doby Zemanovy vlády a aféry s ruským dluhem patří právě deblokace zahraničních dluhů k nejpodezřelejším a zároveň k nejtajuplnějším machinacím se státním majetkem. Nyní jsme se tedy dozvěděli, že na deblokacích se podílely osoby spojené s nejnebezpečnější mafií.

Je zajímavé, že i když byl náměstek Zelinka odvolán před mnoha měsíci z funkce, dosud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání. Navzdory tomu, že pro stát nevýhodné transakce s peruánským dluhem uskutečnila jeho bývalá firma. Přestože ministr financí Sobotka slíbil provedení interního auditu, který měl podezřelé deblokace objasnit, nic jsme se nedozvěděli. Není proto divu, že se spekuluje o tom, že přinejmenším část těchto peněz zůstala na účtech některých členů sociální demokracie. Možnost zasahování do celého procesu vymáhání zahraničních pohledávek ruskými mafiemi by byla ve spojení s možným nelegálním financováním této strany skutečně děsivá.

Kubiceho zprávě přidává na hrůzostrašnosti nejenom sled konkrétních informací, ale především propojení na jednotlivé osoby. Na jedné straně je to sociálně demokratický lobbista Vybíral. Tento bývalý vojenský politruk, studující těsně před převratem v Moskvě, se stýkal s osobou bezprostředně spojenou s ruskou mafií. Na straně druhé pak jeho styky míří na osoby v sekretariátech ministerstev, rovněž členy sociální demokracie. Konkrétně na bývalého šéfa Škromachova kabinetu a jeho politickou pravou ruku Jana Hanáčka, náměstka Státního fondu dopravní infrastruktury Josefa Lázničku a vedoucí kanceláře náměstka ministra dopravy Ludmilu Schwarzovou. Právě tyto osoby byly obviněny v souvislosti s korupční aférou okolo dotací na biolíh.

Z předložených důkazů nelze zatím jednoznačně zjistit, zda se již obviněné osoby pouze dovolávaly svých kontaktů na vrcholné politiky ČSSD (Stanislav Gross, Zdeněk Škromach či Bohuslav „Bohouš" Sobotka), anebo je dokázaly skutečně přimět ke konkrétním krokům. Z některých rozhodnutí bývalých ministrů zemědělství Palase (ve věci firmy Setuza) či jeho nástupce Zgarby (v případě prodeje lukrativních pozemků) je však evidentní, že různí „šibalové" si dokázali najít cestičky až na ta nejvyšší místa ve státní správě.

Nejvýbušnější část tajného materiálu se týká policejní akce s krycím názvem „Pokr" obsahující informace o vraždě muže na pomezí oficiálního světa a podsvětí - Františka Mrázka. Podle vyšetřovacího spisu existují čtyři verze, proč byl Mrázek zavražděn. Jednou z nich je, že Mrázek zemřel „v souvislosti se svými podnikatelskými aktivitami a vazbami na vlivné osoby z kulturní a politické sféry".

Jeden dlouholetý Mrázkův přítel při výslechu sdělil, že vražda měla politický motiv, neboť Mrázek disponoval kompromitujícími materiály na vlivné osoby. Totéž uvedl i Mrázkův společník Tomáš Pitr, který tvrdí, že nejvýbušnější informaci se policisté dozvěděli od jistého člověka z příbramského podsvětí. Dotyčný uvedl, že mezi galerkou se říká, že za vraždou stojí lidé z okolí premiéra Paroubka. V neposlední řadě upozornil na politické pozadí vraždy podplukovník Hlaváč z Inspekce ministra vnitra. (Týž Hlaváč, který následně intervenoval proti zajištění spisů odborem organizovaného zločinu z jiného policejního útvaru.)

Právě snaha vstupovat do vyšetřování a hlavně bránit policistům z útvaru organizovaného zločinu ve vyšetřování budí otazníky. Proč došlo k intervencím, pokud by šlo jen o nějakou pomstu podsvětí za předchozí vraždy údajně objednané Mrázkem? (Ostatně tuto verzi označuje za nepravděpodobnou i Kubiceho zpráva.) Tlak, který byl na kriminalisty veden, svádí k nejrůznějším závěrům a podezřením. Není například jasné, proč se s šéfy speciálních policejních útvarů (kromě Kubiceho) stýkal i bývalý Grossův spolupracovník Pavel Přibyl, a to měsíce poté, co už jeho bývalý nadřízený nebyl ve funkci. Vysvětlení, že se jednalo o sjednávání jakýchsi fotbalových zápasů, by uvěřil jenom naivka. Proč se v tomto případě scházejí na konspirativních schůzkách, varují se z odposlouchávaných telefonů a hovoří kódovanou řečí, ne nepodobnou řeči fotbalových rozhodčích?

Indicie o politickém pozadí Mrázkovy vraždy, které měla policie prozatím pouze z ústních výpovědí, zesílily po domovní prohlídce v kanceláři Tomáše Pitra. Policisté při razii našli informace o schůzce, která se měla uskutečnit v centru Prahy začátkem ledna letošního roku. Za účasti premiérova dlouholetého přítele Václava Kočky a jeho dvou synů se zde mělo hovořit o Mrázkově vraždě. O tomto úmyslu se měl Mrázek dozvědět od osob z pražského podsvětí okolo 15. ledna, tedy více jak měsíc před svou vraždou.

Stejné informace z Mrázkova archivu, a to dokonce v totožné písemné podobě, kolovaly mezi poslanci již nejméně dva měsíce před prohlídkou u Pitra. Podle poslanců přitom pocházely rovněž z policejních zdrojů. Jestliže tedy policie měla určité indicie o možném pozadí Mrázkovy vraždy již před mnoha měsíci a chtěla si je pouze potvrdit domovní prohlídkou u Pitra, proč takovou banální, ale zároveň zásadní prohlídku nepovolil pražský městský státní zástupce Martin Omelka? A proč dekonspiroval detektivy pracující na objasnění Mrázkovy vraždy? Proč takový zájem celé vyšetřování ututlat?

Těžko říci, proč vůbec Kubice dal svou zprávu k dispozici poslancům z výboru pro obranu a bezpečnost, respektive co jim nedal. Podle mých informací totiž policie prověřuje konkrétní verzi vraždy, která vede přímo k premiérovi Jiřímu Paroubkovi. Ten si v době svého působení ve funkci ministra pro místní rozvoj nechal zaplatit za unijní dotaci pro ústeckou chemičku Setuza, jež byla zaměřena na zpracování kafilerního odpadu. Protože si ale nechal všimné vyplatit přímo (a dotace chodí zpětně), podepsal směnky. Ty měly být uloženy v Neue Private Bank ve Švýcarsku. Mrázek si od nich nechal údajně udělat kopie a chtěl bývalého ministra vydírat. A právě to ho mělo stát život, protože na něj prý poslala Kočkova rodina, dlouhodobě spojená s Jiřím Paroubkem, nájemného vraha.

Směnky by nyní měl mít Pitr jako svou životní pojistku, ale proti Paroubkovi je nehodlá použít. Jeho prohlášení, že za vraždou stojí lidé z podsvětí, kteří chtěli pomstít Mrázkovy dřívější oběti, může být pouze snahou o odvedení pozornosti k jiné verzi vraždy. Ostatně i policie již tuto variantu prakticky zavrhla. Hledané směnky byly údajně také hlavním důvodem pro prohlídku Pitrovy kanceláře. Zda je policie skutečně objevila a zda vůbec existují, se zatím nepotvrdilo. A premiér Jiří Paroubek i jeho přítel Václav Kočka jakoukoli spojitost s Mrázkovou vraždou i spojování s další trestnou činností odmítají.