Ideologické nástroje ateizace české společnosti v letech 1948-1989

Postupně se rozšiřující studium náboženských a církevních dějin českých zemí po právu odhaluje období vlády komunistického režimu jako jedno z nejvýznamnějších, nejen pro jeho aktuální sociální dopady v podobě nereligiozity velké části společnosti a ne vždy adekvátních reakcí etablovaných i nových církví, ale také z mnohem obecnějších důvodů umožňujících historickou a mezinárodní komparaci. Jejich kritická reflexe totiž kromě vlastního poznání historických událostí umožňuje odhalit slabá místa a pochybení dříve téměř všeobecně - zdaleka nejen v komunistickém světě - zastávané sekularizační teze. V tomto smyslu dovoluje hlouběji explikovat zvláštnosti českých náboženských dějin v celoevropském měřítku, kde mohou sloužit jako empirická falzifikace představy o „automatické" sekularizaci ruku v ruce s modernizací i jako testovací laboratoř pro zjištění validity sociologických nástrojů zkoumání náboženství obecně. (...)