Historie není jenom paměť!

Existuje poměrně rozšířená pověra, u jejíhož kořene je přecenění paměti. Je to pověra sdílená současnými intelektuály a nevyhýbá se ani některým profesionálním historikům. Má celospolečenský dopad. Šíří se prostřednictvím myšlenky, že jsou podceňovány soudobé dějiny, tedy dějiny, jež si údajně pamatujeme, a horečným aktivismem, který má „zachránit historii“ tím, že se shromáždí co nejvíce pamětnických příběhů. Tato tendence má jistě i politický kontext, který bazíruje na správné intuici: národní paměť je zapotřebí ošetřovat – byť bychom na druhé straně protestovali proti národním státům a byli stoupenci univerzalistického světa. (…)